Ozvěny minulosti: Soldier of Fortune Payback

Značka Soldier of Fortune byla v první půlce minulého desetiletí celkem velký pojem. Jednalo se drsnou válečnou akci, kdy jste v roli žoldáka Johna Mullinse procestovali skoro celý svět, ať už v honbě za ukradenými atomovkami v dílu prvním, tak za dvojicí brutálních virů v dílu druhém.

Série byla známá svoji bezbřehou brutalitou, kdy protivníka šlo vysloveně nakrájet na malé okoralé torzo. Další věcí, čím byla hra známá, byl její hlavní protagonista – John Mullins. Tento člověk skutečně existuje. Nejednalo se ovšem o žoldáka, ale o veterána z Vietnamu a vojenského instruktora, který byl týmem Raven Software přizván jako konzultant pro jejich tehdy vznikající projekt.

Byl mu představen původní Soldier of Fortune v návrhu a říká se, že se tehdy od srdce opravdu zasmál a začal radit vývojářům tak, že si za odměnu vysloužil vymodelování sebe sama, jako hlavního protagonistu. První díl vyvolal vlnu kontroverze a vlnu zákazů různě po světě. Ovšem našel si hromadu hráčů, kteří si jej oblíbili a dožadovali se nášupu.

Druhý díl byl velice očekávaný a nabídl více méně více to samé, ovšem i zde bylo pár památných momentů, které tuhle hru opravdu zařadily mezi zlaté klasiky. Singleplayer sice moc nezaujal a Čecha spíš pobaví první mise v Praze, která měla taxíky z New Yorku, vypadá jak Irán a vojáci ve vzoru 95 mluvili rusky. Mimochodem, ta mise se odehrávala v roce 1989 a jednalo se o vzpomínku.

Hlavní náplní hry se stal multiplayer a generátor singleplayer misí, kdy stačilo naklikat pár věcí a hned se vám začala načítat nově vygenerovaná mise. Je zajímavé, jak se směr série ubíral dál a o tom si povíme v tomto článku. Třetí díl byl převelice dlouho očekávaný a doufalo se, že se vše vrátí do starých kolejí. Jaké však bylo překvapení fanoušků, když byl třetí díl s podtitulem Payback oznámen měsíc před vydáním. To navíc nebyl jediný šok. Dalším byla změna studia na slovenský Cauldron.

Pravda, ti sice měli nějaké zkušenosti a kdysi vydali výborného Chasera, ovšem, důvěra byla nulová. Hra sice vypadala pěkně, ale červíček obav byl venku. A oprávněně.

Psal se rok 2008 a hra propadla. To, co hráči milovali na přechozích dílech, bylo pryč. Pryč byl John Mullins, byl tu nějaký Thomas Mason. Příběh nenavazoval, místo dramatu a honbou za teroristy jsme dostali jakési podivné drama o pomstě, které nebylo ani vysvětlené. Jediné, co odkazovalo na předchozí díly, byl název organizace – TheShop. Z nápaditého střílení padouchů po celém světě se stalo nenápadité střílení všeho černého někde v Africe, jen na finální část se vydáte do Ruska. Takže propadák to byl oprávněný. Na hru se snesla vlna kritiky a nenávisti.

A tím skončila zajímavá série a to pravděpodobně navždy. Ovšem, když se na hru podíváme s odstupem času, je nutno uznat pár věcí. Jednak je tu byl velký výběr zbraní, z nichž spousta byly druhy, které se ukázali třeba v COD až za několik let, nebo vůbec. Navíc, customizace vybavení před SP misí se dá taktéž pochválit, málokterá hra to dodnes nabízí.

Dále design levelů nebyl vysloveně špatný.... byl jen... narychlo poslepovaný dohromady. Celá hra působila dojmem něčeho, kde autoři dostali hromadu nápadů a návrhů a během měsíce nebo velice malého časového období z toho museli vykřesat hru.

Z dnešního pohledu tu máme vcelku průměrnou akci s několika zajímavými nápady, která pohřbila slavnou sérii. Že by stála za zahrání i dnes, to se říci nedá, záleží na vkusu. Každopádně, pokud člověk hledá něco na prostřílení se pár misemi a vypuštění myšlenek, je tahle hra i po letech vcelku dobrý nápad.

Video o hře: